Předškolní děti (3 – 6 let)

Jak se cítím: Emocionální rozvoj pro děti od pěti let (Holde Kreulová)

Kniha obsahuje krásné ilustrace vystihující základní emoce. U každého obrázku naleznete jednoduchý popis dané emoce. Kniha je vhodná pro prvotní krůčky dítěte do světa emocí. 

Děti spolu: Kreslené příběhy pro rozvoj sociálních dovedností (Magdaléna Bořkovcová)

V knize najdeme 10 kreslených příběhů, většinou se jedná o běžné konflikty, se kterým se může dítě potkat (vyloučení ze hry, hádka s kamarády atd.). Ke každému příběhu jsou otázky k zamyšlení. Obrázky jsou jen v obrysech, aby si je dítě mohlo vybarvit samo.

Mladší školní věk (6 – 11 let)

Děti a emoce – učíme děti vnímat, poznávat a pracovat se svými pocity (Kateřina Grofová, Vojtěch Černý)

Kniha na krátkých čtivých příbězích prezentuje základní lidské emoce. Každá kapitola se věnuje jiné emoci. V závěru kapitoly najdeme otázky pro děti, nápady na další aktivity a písničky. V knize najdeme CD s jednotlivými nahrávkami.

Vím, jak se cítíš – pracovní listy pro rozvoj sociální inteligence (Hana Zobáčová)

Pracovní listy pro žáky 1. až. 3. třídy se zobrazením a otázkami ohledně základních emocí a nejčastějšími sociálními situacemi, se kterými se může dítě potkat. Publikace je pěkně zpracovaná. Zaměřující se na popis mimických výrazů jednotlivých emocí a situace, kdy je prožíváme.

Starší školní věk (11 – 15 let)

Moje emoce: Co se to se mnou děje? (Isabelle Filliozat, Virginie Limousin, Éric Veillé)

Zábavně ilustrovaný pracovní sešit pro puberťáky o emocích. Na publikace se mi líbí její hravé komiksové zpracování, které zaujme právě starší děti. Na začátku pracovního sešitu jsou rozebírány jednotlivé emoce, později jak s emocemi správně nakládat a pracovat. Jsou také rozebírány různé situace ze života. 

Podělte se s námi v komentářích o další tipy na knihy o emocích. 

Článek Tipy na knihy a pracovní sešity o emocích pro děti se nejdříve objevil na Poradenství Kopretina.

V praxi se nám osvědčily dva způsoby. První z nich jsou jednoduché přesýpací hodiny, jež nám pomohou znázornit zbývající čas. Dítěti stačí vysvětlit, že když se všechen písek přesype do spodní části hodin, může se věnovat oblíbené činnosti.

Druhým způsobem je kuchyňská minutka. Ta, na rozdíl od přesýpacích hodin, nám dovoluje nastavit si konkrétní měřený čas. Minutka by měla být co nejjednodušší a neměla by zbytečně odvádět pozornost dítěte. Nevýhodou je hlasový signál ohlašující konec měřeného času. Ten může být pro některé děti nepříjemný a může u nich vyvolat i negativní reakci. Raději nepoužíváme digitální minutky, nebo minutky v telefonu. Myslíme si, že elektronika zbytečně odvádí pozornost dětí. Výbornou zkušenost máme s minutkou TFA Puck, kde je zbývající čas zvýrazněn červenou barvou, což vizualizaci ještě napomáhá.

Znázornění času může dítěti pomoci udržet jeho motivaci (vůli) ke splnění zadaného úkolu. Může nám také pomoci s tréninkem koncentrace pozornosti. Při tréninku začínáme s malými časovými intervaly, které postupně prodlužujeme.

Článek Jak na vizualizaci času, po který se má dítě věnovat zadané činnosti?  se nejdříve objevil na Poradenství Kopretina.